I když jsem původem z Pardubic, svoji pozici připodobňuji k fotbalistovi, který během své kariéry vystřídá několik fotbalových klubů, ale jeho srdce vždy bije pro tým, jehož dres momentálně obléká. A tak je to i se mnou. Stala jsem se Kutnohoračkou a jsem hrdá na svoje město. Do Kutné Hory jsem se přestěhovala za prací. Po pěti letech v kulturní diplomacii jsme se s manželem rozhodli, že chceme žít a pracovat jinde než v Praze. A inzerát, který jsem objevila na webových stránkách Národního institutu kultury, mě na první dobrou oslovil. Jsem lídr, chci posouvat hranice vnímání veřejné správy a kultivovat. Protože si myslím, že veřejná správa má kultivovat a vytvářet příležitosti. Vždycky mě bavilo propojovat, ať už se jednalo o propojení byznysu a kultury, nebo cestovního ruchu a kultury. Kultura je silný nástroj, kterým je možné otevírat zavřené dveře a propojovat na první pohled nepropojitelné. Věnovat se aktivně vyhledávání doplňujícího financování zejména při organizaci kulturních akcí je pro mě přirozené.

Kutná Hora na mě zprvu působila jako město, ve kterém je několik oddělených vesmírů. Něco se děje nahoře, něco dole, něco ve městě a něco jiného v příspěvkových organizacích Středočeského kraje.

A když jsem se šest měsíců po svém nástupu na pozici vedoucí úřednice městského úřadu na konci roku 2023 zamýšlela, jak a na čem postavit oslavy 30. výročí zapsání Kutné Hory na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2025, věděla jsem, že to musí být něco výjimečného. Jak pro naše místní, tak pro návštěvníky Kutné Hory, protože město Kutná Hora si zaslouží jen to nejlepší. Aktivity, které nás propojí, které ukážou, že jsme jedno město, na kterém nám záleží, a proto se také oslavy 30. výročí zapsání Kutné Hory na Seznam UNESCO konaly pod heslem UNESCO SPOJUJE.

A teď k našemu TOP projektu Šťastní a Veselí, který pro nás připravila Kateřina Šedá. Jméno umělkyně Kateřiny Šedé zaznělo poprvé na naší schůzce s kolegy z GASK a bylo to velmi prozaické. Na schůzku jsem přišla s taškou, která vznikla z recyklovaného banneru a bylo na ní cyrilicí napsáno jméno Катерина Шеда. Kurátorka GASK zareagovala slovy: „A co kdybychom do Kutné Hory pozvali Kateřinu Šedou?“ A za mě to byla jasná volba. Získat pro spolupráci Kateřinu Šedou ale není jednoduché, zejména kvůli jejímu pracovnímu/uměleckému vytížení. Já jsem samozřejmě její projekty znala a sledovala jsem ji. Byla jsem si jista, že právě ONA je tím tvůrcem, který k nám do města vstoupí, rozboří nefunkční paradigmata a následně začne stavět mosty mezi námi, kteří v Kutné Hoře žijeme a nějak jsme zapomněli, jaké je to privilegium žít právě zde. Že vytvoří nové matrice vnímání kvalitního lokálního života, jak pro podnikatele, tak pro místní. Že spojí lidi, že ukáže, co je v nás v každém dobrého a že je toho rozhodně hodně.

Kateřina Šedá do našeho prostoru vstoupila na pozvání a s pokorou.

Přeji všem, ať jsou šťastní a veselí, a těším se na další zájezdy Kutnohoráků za hranice všedních dnů.